Vlastní bydlení, investice, penzijní produkty a finanční rezerva. Na papíře to vypadá jako dobře postavený finanční plán. Jenže pokud v něm chybí odpověď na otázku, co se stane s majetkem po smrti – celý ten plán má vážnou trhlinu.
Vidím to u klientů opakovaně. Majetek existuje, ale dědické záležitosti nejsou vyřešené. A ve chvíli, kdy na tom záleží – tedy při úmrtí jednoho z partnerů nebo rodiče – se rázem ukáže, co všechno nebylo domyšleno.
Pět situací, které české rodiny podceňují
1. Nevyřešená bytová situace mezi partnery
Žijete spolu léta, ale nejste manželé a byt je jen na jednoho z vás. V případě úmrtí vlastníka přechází byt na zákonné dědice – ne na vás. Pokud nemáte závěť nebo smlouvu o výpůjčce, přijdete nejen o partnera, ale potenciálně i o domov.
Řešení: Závěť, dohoda o společném jmění (i pro nesezdané páry existují právní nástroje), případně dědická smlouva.
2. Investice jen na jednoho
Investiční portfolio na jméno jednoho z partnerů – situace velmi běžná. Při úmrtí musí pozůstalí čekat na dědické řízení, které trvá měsíce. V tu dobu nelze s prostředky disponovat, aktualizovat strategii ani reagovat na trhy. Navíc dědici nemusí mít stejnou investiční toleranci – a portfolio postavené na 20letém horizontu se najednou ocitá v rukou někoho, kdo ho chce okamžitě prodat.
3. Penzijní spoření bez určení obmyšlené osoby
Na penzijním spoření máte desítky nebo stovky tisíc korun. Pokud zemřete a neurčíte obmyšlenou osobu (oprávněného), prostředky přecházejí do dědického řízení – což znamená zpoždění, komplikace a možné spory. Přitom určení obmyšlené osoby je otázka jednoho formuláře u penzijní společnosti.
4. Životní pojistka bez aktualizace
Sjednali jste životní pojistku před deseti lety. Jako obmyšleného jste uvedli rodiče. Mezitím jste se oženili/vdali, máte děti. Rodiče zemřeli. Pojistka ale stále říká to, co jste zadali tehdy. V případě pojistné události vaše děti nedostanou nic – pojistné plnění půjde na původně určeného obmyšleného nebo do dědického řízení.
Aktualizace obmyšlené osoby v pojistce je zdarma, trvá minuty. Ale většina klientů to za roky nikdy neudělala.
5. Majetek evidovaný u zaniklých institucí nebo v zahraničí
Podílové listy z devadesátých let, akcie zapomenuté na obchodním účtu, nemovitost zděděná v zahraničí. Majetek existuje, ale nikde o něm není záznam dostupný pozůstalým. Dědici ho tedy nenajdou – nebo ho najdou po letech, až se závazky zkomplikují.
Krizový a dědický plán jako součást finančního auditu
V rámci Privátního finančního auditu procházíme i tuto oblast. Ne proto, abychom strašili, ale proto, že dobře nastavené finance zahrnují i plán pro situace, kdy se život nevyvine podle plánu.
Konkrétně to znamená: zmapovat kde je jaký majetek, kdo ho zdědí a co k tomu potřebuje, ověřit obmyšlené osoby u všech produktů, doporučit případné právní kroky (závěť, dědická smlouva) a nastavit proces tak, aby pozůstalí neřešili administrativu ve chvíli, kdy je to pro ně nejhorší.
Dědické řízení v ČR trvá průměrně 6–12 měsíců. Po celou tu dobu jsou prostředky nedostupné. Dobrý finanční plán s tím počítá předem – ne zpětně.